HISTORIE NOCi - očima členů NOCi !!!!!!
poslední změny: 9.ledna 99

A kdybyste se nás zeptali: "A o čem byste nám popovídali, kdybychom vám k dispozici dali slov celý milion???," věřte, že bychom začali takhle zeširoka:
Toto povídání je o naší historii. Ta, jak je známo, má vždy i více možných náhledů či interpretací. Právě proto je zde každému z nás dopřán neomezený prostor k obhájení svých tezí. Já sám jsem například přesvědčen o naprosto lživých a klamných výpovědích některých svých kolegů, některé věci mě skoro až urážejí, ale nezbývá mi, než Vám touto cestou sdělit skutečnou pravdu, která bude ale zřejmě zase nepřijatelná pro ostatní... (a.p.)
 

Jak to vidí Michal Franěk (zatím staré vyprávění)
Jak to vidí Petr Baumruk (zatím staré vyprávění)
Jak to vidí Andrzej Palec (zatím staré vyprávění, vyprávění o červnové cestě do Opavy, vyprávění o nahrávání ve studiu, krátké povídání ze křtu DOPISů)
 
Jak to vidí Filip Míšek (ZATÍM nedodal žádné vidění)
Jak to vidí Pepíno Suchánek (ZATÍM sice také nic nedodal, ale brzké vidění přislíbil...)


Jak to vidí Petr Baumruk
(zatím staré vyprávění, brzy doplním!!!)
 
Moje první setkání s kapelou  bylo telefonické. Loni v únoru mi zavolal kluk, s takovým divným jménem, a ptal se, jestli s ním nechci hrát v kapele. Já jsem řekl jasně a tak jsme se domlouvali, kde se sejdem. Andřej (tak se jmenoval) navrhl sejít se na koncertě Deep Decline. Když se ptal, jestli tu kapelu znám, tak jsem přitakal a v domnění,  jaký neudělám dojem jsem dodal, že některé členy dokonce znám osobně. Chvilku jsem si myslel, že se mi to povedlo, ale po udiveném "Jo????" pokračoval: "A koho? Já jsem jejich zpěvák ". Nevím přesně co jsem tehdy odpověděl já, ale pravda byla taková, že jsem znal klávesáka Borka, který s nimi už alespoň pět let nehrál. Nakonec jsme se nějak domluvili a na koncertě se sešli.
 Tam jsem poznal ještě klávesáka Jaromíra, který na mě hluboce zapůsobil, zejména když si stoupnul o dva schody výš, takže jsme si hleděli zpříma do očí a s lehce nakrabatělým čelem se tichým, ale pevným hlasem, vyptával, kolik je mi let, jak dlouho hraju na basu, jestli si myslím, že to zvládnu , jestli jsem ochotný se nechat obarvit na černo, jestli mám mladší sestru a tak podobně. První setkání  celé kapely (a s bubeníkem Jakubem zároveň i předposlední ) se uskutečnilo v restauraci "U vinohradské tržnice". Vzpomínám si, že při druhém pivu se ledy prolomily a začal jsem si s kytaristou Pájou povídat o fotbale, což nám vydrželo alespoň jestě další dvě piva.  Určitě došlo i k debatám o muzice a s odstupem času musím říct, že to byla nejlepší "zkouška" až do konce června. Možná, že jí může konkurovat jestě jedno setkání kapely a to focení v nějaké galerii poblíž Perlovky. Víckrát jsme se totiž v tom období neviděli.
 Hudební existence se datuje od přelomu června a července. Járovi rodiče udělali tu chybu, že odjeli na pár dní na dovolenou a nechali svoje mělnické sídlo opuštené. Sice ho hlídali dva obrovští pitbullové, ale naštěstí si oblíbili Páju, takže jsme mohli celkem nerušeně objekt užívat a komponovat zde naše první skladby. To už bubnoval Mářa a pomocí jeho pick-upu jsme se do Mělníka přepravovali. Od vilky se odjíždí po polní cestě, která vede souběžně s kolejemi. Těsně před přejezdem ústí cesta do silnice a ta hned kříží koleje. Takže když se Mářa vyřítil z polní cesty, tak první sklápějící se závory projel, ale ty druhé už projet nestihl. Zůstali jsme na kolejích. S klidem a rozvahou agenta 007 jsem vystoupil, nadzvedl závoru a Mářa pokračoval. Klid a rozvaha nás opustily v momentě, kdy mezinárodní rychlík minul zadek auta asi o dva metry. Když jsme vykouřili krabičku cigaret, byli z nás opět agenti 007. Jen pro zajímavost - podobné extempore zopakoval Mářa o týden později (asi je mu souzeno zahynout na kolejišti). Jinak se akce Mělník obešla bez ztrát na životech, dokonce i bez větších materiálních škod (alespoň si na nic nevzpomínám).
 Po letní umělecké pauze jsme začali v srpnu zkoušet v Salesiánském divadle a chtěl bych vyzvednout vysokou profesionální úroveň obou "zvukařů" (např. vypnutí a zapnutí hlavního jističe od elektřiny za probíhající zkoušky), přičemž jsme se konečně dozvěděli, podle koho vytvořil Hitchock hlavní roli ve filmu Psycho. V září vrcholily přípravy na první koncert. Hráli jsme v Rock café před U2 revivalem a byl to nepochybně vydařený debut. Asi si to ale nemyslel Mářa, protože na další koncert (tentokrát se Sheena's Normal Day) nepřišel. Na zvukovce jsme narychlo secvičili s bubeníkem Sheeny Pierem dvě písničky a Andřej zahrál něco na španělku. Nic moc...
 Během tří týdnů se podařilo sehnat víc než adekvátní náhradu (naštěstí - měli jsme dohodlé koncerty, ale neměli jsme bubeníka). Ne, že by byl Michal (nový bubeník) zas tak o moc spolehlivější než Mářa, ale zatím vždycky přišel (myslím tím alespoň na zkoušku nebo na koncert). Podrobnosti o dalších koncertech, co  následovaly, jsou popsány na jiném místě.
 Ještě dvě poznámky. Mělo by se vědět, že členové naší kapely mají i jiné koníčky, než muziku. Například Jára je známý odborník na redukční diety. Nedávno zveřejnil svou poslední dietu s názvem "Balíček opatření", kterou dokonce (zatím bohužel neúspěšně) aplikoval i sám na sobě. Zájemce o podrobnosti bych odkázal na jeho e-mail. Já jsem dlouhá léta neúspěšně bojoval s alkoholismem. Teď, když jdu s kapelou do hospody, utíkám po druhém pivu, protože vím, že chlapci začnou po třetím mluvit italsky a to se fakt nedá vydržet.
 Závěrem bych chtěl poděkovat Bohu, rodině a všem, kdo mi umožnili stát se členem této skvělé kapely a být tím pádem už celý jeden rok ve společnosti nejlepších muzikantů naší krásné modré planety.  

Jak to vidí Michal Franěk
(zatím staré vyprávění, nepřislibuji zatím radši nic)
No, to je přece jasné, že zde zatím vůbec nic není. To by prostě nebyl Michal. "Dokud nejsem poslední, abych něco přinesl, tak jsem klidný." Ale k tomu musím dodat, že pak je posledním ještě dost dlouho. Snad aspoň nakonec ze sebe dostane o pár řádků víc, i když román určitě nikdo nečekejte...
 
  Ač nerad , tak teď zklamu důvěru některých nejmenovaných členů skupiny, ve mě vkládanou, tím , že tento literární pokus rozhodně neodevzdám jako poslední . Bohužel román nikdo opravdu neočekávejte. Ale nyní k tématu , které zde mám rozvést.
           Andřeje již znám z dřívějšího působení ve společném projektu MANNA( Honza Vlasák ,Kamil Šálka) , který neměl dlouhého trvání. Po zániku této formace, jsem s Andřejem neudržoval nějaký bližší kamarádský vztah , když jsme se náhodou potkali , prohodili jsme jen trochu zdvořilostní konverzace a to bylo vše .  Pak jsem ještě znal Bámu a Mářu , přes mé dva dobré kamarády Pepína a Martina . Jinak mé první setkání s NOCí bylo v Rock Café, kde předskakovali U cvaj. Poslouchám a říkám si ".... trochu jak Cure, ale docela dobrý." A pak to přišlo. Zpráva  o tom , že v NOCi je sháňka po bubeníkovi ,když se Mářa na to v..... , se k mému uchu dostala celkem rychle. Ještě téhož večera moje ruka  nervozně vytáčí Bámovo číslo. "Haló...........". 
          Je to super Báma je nadšen a ihned obvolává zbytek kapely. Sraz na první zkoušku mám s Andřejem a Pájkou na Míráku v šest hodin. V šest nula pět vystupuji z tramvaje. Rozhlížím se , ale Andřeje nevidím. Akorát na protější zastávce stojí nějaký týpek černá bunda, kalhoty , boty , kytara. NOC a taky že jo. Byl to Pájka , Andřej doráží vmžiku a vyrážíme směr zkušebna...................... . Je to pohoda , zkoušíme nějaký The Cure - "Just like...", "Picture of..."a nějakou novou věc , z které později vzniká pecka "DOPISY". Dostávám EP " V TRÁVĚ "na nastudování , za tři týdny hrajeme v Lucerna Baru...... .
           Po čtyřech zkouškách jako posledního poznávám ekonoma a prudiče Jaromíra.
 "Čauky , já jsem Michal. "
 " Ahoj , já Jára . Ty, hele Michale, kolik  je ti vlastně let?"
"????????????"
 "No kolik?" naléhá Jára
 " Dvaadvacet" odpovídám mírně zmaten.
 "Jó, to když mi bylo," odpovídá mazácky Jára. Mírně nestíhám a usedám za buben. Zde bych chtěl poznamenat , že stále ještě  nevím kolik tomu Járovi vlastně je.
 "Michale, máš mladší sestru? Necháš si obarvit vlasy na černo ? Musíš si koupit černý bicí!"
 Tak takhle vřele  vítá Jaromír . Myslím si své a začínáme hrát .
    Po odehrání několika koncertů , o jejihž průběhu , datumu i místu konání si můžete přečíst na jiných místech našich přenádherných, oslňujících a magicky úchvatných  www stránkách , se naše talentované hudební těleso připravuje na šestidenní natáčení mini alba "DOPISY" , které se odehraje v nádherném prostředí studia " KUFR" . Všichni se moc těšíme a podřizujeme zkoušky  přípravě na natáčení . Celá kapela cvičí pod rytmickým dohledem mého metronomu , ale někteří jedinci našeho kvinteta se domívají , že metronom je vadný , protože neustále vypadává z jejich nastaveného tempa . Po několika zkouškách metronomu nakonec domlouváme , jeho rytmické výpadky přestávají a můžeme se směle připravovat na odjezd . Mimo jiné si s sebou přibalujeme do batůžku lahvinku dobrého burbonu FOUR ROSES proti trudomyslnosti . V sobotu 18.4 98 vyrážíme směr Slabce u Rakovníka studio KUFR . Za sobotu nahráváme základy ( "Tady jedou jako stroje ...." , " Ty triolky hrajete jako profíci .......... " říká Míra , zvukař , který se o nás celých šest dní staral jako o vlastní , o base a bubnu). Do středy se nahrávají kejtry , klávesy , zpěv a do čtvrtka se míchá . Mimo to se popíjí již zmíněný burbon ( samozřejmě , že to již není ten původní ) , vínečko , soda , kafčo , čajíček , pokuřují se cigaretky , sleduje se bedna , vedou se sportovní debaty ( Hašek není člověk , Hašek je bůh...... a jiné) , o politice se s Járou nikdo nechce bavit , občas se trochu vyprudíme , jinak pohoda .Ve studiu končíme a jedem domů . Koncerty , zkoušky pokračujeme dál ........... .

           Snažil jsem se zde zachytit NOC jak ji vidím já od svého příchodu . Moc toho není , ale aspoň něco jsem ze sebe vypotil . Jestliže se dočtete někde jinde na našich kouzelných stránkách , že neustále chodím pozdě na zkoušky , tak to jsou jen pomluvy , protože už jsem nejmíň desetkrát přišel první !!!! (ha ha ha - pozn. Andrzeje)
 


Jak to vidí Andrzej Palec
 
Rozhodl jsem se, že napíšu pokračování mého starého povídání: Mé viděni i (97-98). Nové vydání se bude jmenovat: Mé vidění v i (97-99). Ovšem to vyžaduje spoustu času a přemáhání. Tato nová kniha bude obsahovat kompletně i zmíněný starší titul, ale ten bude zkorigován a obohacen o historii roku 98-99.
Proto máš na výběr následující:
1.Přečíst si mé staré vyprávění Mé vidění NOCi (Odsunu tě na jinou stránku, protože zde na tomto místě doma pomalinku chystám už zmíněnou novou knihu, a pro to staré, dokud nebude zcela přepracováno, nevrátím)
(Je to sice ještě to původní (rozsáhlé), ale z toho, že už jsem ho takto jakoby odsunul pryč vyplývá jedna důležitá věc:
Totiž že pro vás skutečně další pokračování a slibovanou revizi připravuji a že sejíi dočkáte brzy (a ne jako ostatní kolegové, kteří vždy jen slibují, slibují slibují a k tomu ještě neříkají zhola pravdu a skutečnost zkreslují o 106)
Tak se tedy tešte!!!!!
2.Přečíst a zkouknout hromadu fotek z našich cest po opavsku a s The Fascination (NOVÉ!!!)
3.Přečíst a zkouknout fotky z našich pobytů ze studia KUFR (NOVÉ!!!)
4.Hlavně zkouknout (povídání je tady totiž méně), fotky ze křtu "Dopisů" (NOVÉ!!!)

 

Kliknete prosim!
reklama: billboard.cz
Stránky optimalizovány pro MSIE5.0 a vyšší, noc@post.cz 
© 1997 - 2001, PALEC-DESIGN