poslední změny: 3.června 99

Když jsem dofocený film téměř okamžitě vytáhl z fotoaparátu, abych měl za 3 dny fotografie z laboratoře už doma a ještě tentýž den je předal  Michalovi, aby je co nejdříve nascanoval,  netušil jsem, že mé úsilí bude mít vzhledem k budoucnu tak velký význam. Michal fotografie nakonec nascanoval včas. 3.narozeniny jsou totiž ještě asi za 3/4 roku. Na jeho obhajobu musím říct, že mu to trvalo pouhé 3 měsíce a druhý den ráno už mě prudil, že jsem to ještě nestihnul dát na web. Ale po pravdě řečeno, nakonec jsem použil stejně jen ty, co už mi vrátil jen na disketě, protože jelikož je někde jako skoro všechno zašantročil ,už jsem si je z původních předloh bohužel nemohl lépe přescanovat, jako jsem to udělal s těmi ostatními....Vsadil bych se, že je na 99% pravdivá jedna z těchto možností:

(Autor tohoto článku)

Dnes je 26.února roku 1999, pro NOC velmi významný den. Sešli jsme se v jedné restauraci poblíž naší skvělé zkušebny (jediná její chyba je, že v ní Andrzejovi neustále reznou struny - i když jsou pečlivě uschovány v neprodyšných obalech!!!) společně s několika nejbližšími přátely. Bohužel nemohli všichni a tak nás tam nakonec zase tak moc nebylo, ale aspoň se tam dalo v pohodě dýchat...

Nafotili jsme celkem dost fotek, ale to vůbec neznamená, že je tady všechny dostanete na podnosu, pár jich je možná celkem normálních - ty snad uvidíte, ale ten zbytek - toho opravdu musíte být ušetřeni... Nejdříve se vše tvářilo zcela v normě, ale pak se začaly dít prapodivné věci, zjevovaly se předměty, ze kterých na nás šel hrozný strach, oči se na nás dívaly snad ze všech stran: ze stropu, ze stěn, zpoza květináčů, ze skříně se ozývaly tlumené tajemné cizí hlasy apod...

Ne, nevykládejte si to špatně, myslíme, že známe dobře svou míru, ale jakmile se někdo v tak slavnostní chvíli odváží stisknout spoušť fotoaparátu a zachytit tak absurdní (následující) snímek, je to pro nás šok, to jsme totiž nemohli fotit my, je to totiž naprosto odporné, disgastní, nonšalantní a hnusné.

Ale snad by požití obou těchto poživatin v několika minutovém intervalu (chápej: kousni si do dortu a zapij pivem) mohlo snadněji osvětlit Filipovu více než půlhodinvou nepřítomnost mezi námi, chvílemi jsme však zachytili jeho výkřiky z vykachličkované místnosti: "Néééé, užžžžžž nikdy víííííííc než 2 dorty a 2 píííííívvvvááááá, ..."

Možná, že si teď říkáte, že to bylo celý zase jen nejapnný žert, že se vlastně nic mezi nebem a zemí nedělo a tak, ale musím vám sdělit, že se šeredně mýlíte, raději se teď totiž pekelně soustřeďte a pozorně si prohlédněte následující fotku!

Takže malá analýza: Sedí zde 2 hoši (vlevo Martin - z kterépak velmi úšpěšné kapely ho znáte???) a napravo Pepíno, vypadá to, že to jsou dva nejlepší kamarádi, ale soudě podle Pepínova smutně-spokojeného výrazu - se oba nachází možná už po několikátém panáku/pivu. Na první pohled to vypadá, jako by Pepíno říkal něco jako: "No, jo, no, to víš, je to furt stejný, no... Spousta věcí se vůbec nezměnilo" A Martin jakoby souhlasně mlčí a přemýšlí, kdy už si půjde lehnout. Takhle by se na to díval laik, ale když já (Michal Daněk), kterýžto sepisuji tento příběh, jsem tuto záhadnou fotku odnesl na posouzení mému kamarádovi Zděňkovi Cimickému (synovi toho slavného psychiatra, kterého znáte z TV (škoda, že nevydává nějaké CD, to by se mu moc hodilo) se kterým si občas trochu zakopu (fotbal), užasl jsem nad tím, co ze všeho vyvodil. Všimli jste si těch tajných očí-agentů (celkem 4), kteří jako by špiclují a bůhví, co mají za lubem? Jsou to možná tajní špehové. Rozpačité Pepínovo i Martinovo chování, kteří o nich prý celou dobu ani netušili, by se snadno dalo vysvětlit tak, že jejich podvědomí už přítomnost něčeho podivného více než tušila, a proto jejich těla a myšlenky řídila raději umírněněji. Ale kdo to tedy mohl být, někdo kdo nás nemá rád nebo zoufalé Filipovy oči, které se u nás přes telepatii zmaterialozovaly do této podoby? Nikdo neví. a když někdo zvra.... tak může mít až 4 oči????

No a co má znamenat tohle? Nejak mám pocit, že tahle fotka už patří mezi ty, co byste vůbec neměli vidět, všichni se sice smějou, ale kdo ví...

Ne, nebojte, to už nebylo vůbec nic transcendentního (Báma si jen musí přece uchovat své soukromí). Ach, jo, sakra, já se vůbec neumím vyjádřit, sakra jak bych vám alespoň ty fotky, co nesmíte spatřit, popsal??? Následujte mě, něco společně určitě vymyslíme...

No, ach jo, nejjednodušší to bude asi takhle:

No, áno, jsou to samozřejmě ty zakázaný fotky, co vidíte výše (už od toho úrazu z dětství se neumím dobře vyjadřovat, a tak jsme si myslel, že to bude nejlepší takto, no), snad se na mě kluci nebudou zlobit, že jsem vám něco poodhalil, ale nějak to celý stejně skáče a přeskakuje a já ještě nejsem tak zkušený programér internetových stránek, takže nevím co s tím, aby se obrázky přestaly třást.

Nejlepší ze všeho bude vrátit se do našich bezstarostných časů na začátek: my ještě nebyly vystrašení, dort byl celý, Filip ještě nevypil ani 2 piva ani nepozřel 2 kousky dortu a všechno bylo čistší a Filip ještě nebyl pod stolem, ale kde ksakru zase je? "Fi-li-pe!!!!!!"

Mějte se moc hezky, pokud máte narozeniny, tak si je užijte alespoň z půlky jako my, všechno nejlepší, někdy (možná už v únoru ´2000) zase tady... AHOJ